Přišel mi e-mail, že mám u poplatků špatná čísla. Měl pravdu.

Ve středu večer jsem mazal soubor, na který jsem byl kdysi docela pyšný. Ručně poskládanou tabulku poplatků u fondů. Fungovala přesně do chvíle, kdy fungovat přestala, a nikdo si toho nevšiml. Ani já.

Den předtím ráno mi napsal uživatel. Slušněji, než to teď zopakuju: poplatky u fondů ti v aplikaci nesedí. Ne o moc. Ale dost na to, aby si toho člověk všiml.

Přečetl jsem si to podruhé v naději, že jsem to pochopil špatně. Pak jsem se podíval do dat. Měl pravdu.

U jednoho z nejrozšířenějších celosvětových ETF v Evropě jsem měl uloženo, že si ročně bere 0,19 %. Ve skutečnosti to ten den bylo 0,14 %. U fondu na rozvíjející se trhy od stejného správce jsem tvrdil 0,22 % a pravda byla taky 0,14 %. U portfolia za 2 500 000 Kč je ten rozdíl zhruba 1 250 Kč ročně. Malé peníze. A stejně nepřijatelné, protože celý smysl takového nástroje je v tom, že si to nemusíš chodit ověřovat sám.

Za tou chybou nebylo nic zajímavého, jenom moje pohodlnost. Ručně udržované seznamy zestárnou a nikdo si toho nevšimne. Ten můj neměl datum spotřeby, nepamatoval si, odkud které číslo pochází, a nikdo se k němu nevracel.

Teď to chodí jinak. U každého poplatku je účtenka: z jakého je zdroje a kdy se naposledy ověřoval. Každou noc se znovu stáhne 3 660 poplatků evropských fondů. Nejdýl, co teď můžeš čekat, je zhruba den. Správce sníží poplatek a přibližně za 28 hodin se ti v aplikaci ukáže nová hodnota, ne ta stará napořád.

A pak je tu věc, kterou bych sám nikdy nenašel. Opravu jsem před nasazením pustil ještě jednou přes záměrně nepřátelskou kontrolu a vypadlo z ní dalších devět nálezů, pět z nich skutečných. Nejvíc mě baví ten, že americký a evropský fond můžou mít stejný burzovní symbol a můj kód klidně přišil poplatek jednoho z nich tomu druhému.

Každé z těch procent teď pochází z datovaného zdroje, ne z mojí paměti.

Co se ještě stihlo

Pořádně jsem pročesal mobilní verzi. Stránky, které se bezdůvodně posouvaly do stran, a plánovací stránka, která se při posouvání trhala: pryč.

Jde se přihlásit přes Google. O jedno heslo míň. Z těch, co vymyslíš v jedenáct večer a do čtvrtka zapomeneš.

Kdo sleduje české penzijko nebo investiční životko, má teď mnohem větší šanci ho v seznamu najít. Vyrostl ze 186 fondů na 324. Polákům s IKE a IKZE přibyly fondy ING TFI. A pokud máš v portfoliu dluhopis, konečně u něj opravíš kupónovou sazbu, místo abys ho mazal a zakládal znovu.

V přehledu přibyla karta, která ti ukáže, jak si tvoje čisté jmění stojí ve srovnání s lidmi ve tvém věku a ve tvé zemi. K tomu, na jakou úroveň tě to řadí a co je potřeba na tu další. Postavil jsem ji proto, že „jsem na tom vlastně dobře?“ je otázka, kterou má úplně každý, a poctivá odpověď bývá povzbudivější, než lidi čekají.

Volba země hraje větší roli, než bych čekal. Stejné čisté jmění vypadá v každé zemi jinak.

Nejvíc práce ale spolklo něco, co v seznamu novinek vypadá nudně. Projekce FIRE už ti nekreslí jednu sebevědomou čáru do roku 2050. Projede spoustu možných scénářů. Tvoje skutečné milníky sedí na časové ose. Uvidíš, jak by ta tvoje modelová „výplata“ v důchodu mohla vypadat měsíc po měsíci, v každém scénáři jinak. A na konci ti to napíše po lidsku, jak ty scénáře dopadly. Ta jedna čára byla uklidňující a trochu nepoctivá. Ta nová není ani jedno.

Na čem jedu teď

Přímé propojení s bankou. Transakce budou chodit samy a ty přestaneš na konci každého měsíce exportovat výpisy. Je to nejstarší otevřená položka na mém seznamu a zároveň ta, kterou chci dodělat nejvíc.

Pak modul na část cesty, kterou skoro nikdo neřeší: na samotné žití z těch peněz. Všechny nástroje řeší, jak se k číslu dostat. Málokterý pomůže s tím, jak ty peníze pak utrácet a přitom v noci spát.

Jestli tu jsi od prvního článku v téhle rubrice, možná si vzpomeneš, že jsem psal, že o sobě píšu málo. Nejrychlejší léčba je zjevně e-mail od uživatele, že máš někde špatné číslo.

Příští týden se snad budu míň k něčemu přiznávat. Nic neslibuju.