Kolik peněz potřebuji na důchod? Odpověď je 25×

Většina lidí potřebuje mít investovaných zhruba 25násobek svých ročních výdajů. Utrácíš 30 000 Kč měsíčně, tedy 360 000 Kč ročně? Cíl je 9 000 000 Kč. Ten násobek plyne z pravidla 4 % a v českých podmínkách potřebuje tři poctivé úpravy.

Co si z toho odnést

• Základní odpověď je 25× roční výdaje — ne 25× plat a ne kulaté číslo, které ti někdo řekl na grilovačce.
• Garantovaný příjem se odečítá přímo. Každých 10 000 Kč měsíčně ze státního důchodu nebo renty srazí z cílové částky 3 000 000 Kč.
• Odchod před šedesátkou násobek zvyšuje. Třicetiletý horizont utáhne zhruba 4 %; delší horizont bezpečnou míru sráží a násobek roste k 28× až 31×.
• Průměrný starobní důchod je dnes 21 839 Kč měsíčně — to je příjem, který u dvojice srazí cíl o miliony, a přesto ho většina kalkulaček ignoruje.
• Rozhoduje jediný vstup: tvoje skutečné výdaje. Všechno ostatní je aritmetika prováděná na nich.

---

Kolik peněz potřebuji na důchod?

Kolik peněz potřebuju na důchod? Standardní odpověď je 25násobek ročních výdajů, držený v rozloženém portfoliu akcií a dluhopisů. Kdo utrácí 300 000 Kč ročně, potřebuje zhruba 7 500 000 Kč; kdo utrácí 600 000 Kč ročně, potřebuje zhruba 15 000 000 Kč. Násobek vychází z pravidla 4 %: podle práce Williama Bengena z roku 1994 člověk, který v prvním roce vybral 4 % portfolia a v dalších letech si částku navyšoval o inflaci, nezůstal bez peněz ani během třicetiletého důchodu zahájeného v tom nejhorším okamžiku moderní historie amerického trhu. Pětadvacítka je prostě 1 ÷ 0,04. Od základní odpovědi tvoje číslo posouvají tři věci: garantovaný příjem, tedy státní důchod nebo renta z penzijka, se odečítá přímo od toho, co musí pokrýt portfolio; důchod delší než třicet let potřebuje nižší míru čerpání, a tedy vyšší násobek; a jednorázové výdaje jako doplacení hypotéky nebo nové auto stojí mimo tu roční částku.

Tabulka: od výdajů k cílové částce

Tady je celý výpočet na jednom místě. Levý sloupec je to, co utrácíš, ne to, co vyděláváš.

Měsíční výdaje	Ročně	Portfolio při 4 % (25×)	Při 3,5 % (28,6×)	Při 3,25 % (30,8×)
20 000 Kč	240 000 Kč	6 000 000 Kč	6 857 000 Kč	7 385 000 Kč
25 000 Kč	300 000 Kč	7 500 000 Kč	8 571 000 Kč	9 231 000 Kč
30 000 Kč	360 000 Kč	9 000 000 Kč	10 286 000 Kč	11 077 000 Kč
40 000 Kč	480 000 Kč	12 000 000 Kč	13 714 000 Kč	14 769 000 Kč
50 000 Kč	600 000 Kč	15 000 000 Kč	17 143 000 Kč	18 462 000 Kč
60 000 Kč	720 000 Kč	18 000 000 Kč	20 571 000 Kč	22 154 000 Kč

Pravé dva sloupce (zaokrouhlené na tisíce) nejsou ozdoba. Ukazují, co ten samý životní styl stojí, když mají peníze vydržet déle než těch třicet let, na kterých pravidlo 4 % stojí.

Jestli nevíš svoje roční výdaje s přesností na pár desítek tisíc, dál nečti a jdi si je spočítat. Chyba na vstupu se totiž násobí taky pětadvaceti: odhadneš 30 000 Kč měsíčně, když je pravda 35 000 Kč, a minul ses o milion a půl.

Odkud se pětadvacetinásobek bere?

V roce 1994 si finanční poradce William Bengen položil úzkou otázku: jaké nejvyšší procento by si mohl člověk vybrat v prvním roce — a pak si to každý rok navýšit o inflaci — aniž by mu peníze došly během třiceti let, i kdyby do důchodu vstoupil v tom nejnešťastnějším možném okamžiku? Odpověď se zaokrouhlila na 4 %; přesně mu u portfolia 50/50 vyšlo 4,15 % pro člověka, který skončil v roce 1966 a vešel rovnou do dekády stagflace.

Trojice profesorů z Trinity University to o čtyři roky později otestovala na datech 1926–1995 a uzavřela, že míry čerpání 3 % a 4 % představují u portfolií s převahou akcií „mimořádně konzervativní chování".

Otoč ta 4 % naruby a máš zkratku, kterou dnes cituje kdekdo: 1 ÷ 0,04 = 25. To je celé. V čísle 25 není žádná hlubší magie. Postup krok za krokem — co do výdajů počítat, co vynechat a kdy je 25× špatný násobitel — mám v článku jak vypočítat FIRE číslo.

Dvě výhrady, které se přeskakují. Bengen navrhoval 4 % jako podlahu pro toho nejsmolnějšího důchodce za sto let, ne jako typický výsledek — a studie počítala s pevným výběrem přesně po třicet let. Podrobně to rozebírám v článku o pravidle 4 % a rentě z portfolia.

Jak státní důchod snižuje cílovou částku?

Odečítá se přímo, a tohle je zdaleka největší korekce, kterou většina lidí vynechává.

Garantovaný doživotní příjem nahrazuje příjem z portfolia jedna ku jedné. Takže:

Garantovaný příjem	Ročně	Sníží cíl (25×) o
5 000 Kč měsíčně	60 000 Kč	1 500 000 Kč
10 000 Kč měsíčně	120 000 Kč	3 000 000 Kč
15 000 Kč měsíčně	180 000 Kč	4 500 000 Kč
20 000 Kč měsíčně	240 000 Kč	6 000 000 Kč
25 000 Kč měsíčně	300 000 Kč	7 500 000 Kč

A teď to zasaď do českých čísel. Průměrný starobní důchod dosáhl po lednové valorizaci 21 839 Kč měsíčně. Muži pobírali podle ČSÚ v prosinci 2025 v průměru 22 459 Kč a ženy 19 968 Kč. U dvojice se tedy bavíme zhruba o 42 000 Kč měsíčně — a to jejich cíl srazí o víc než 12 milionů korun.

Není to výmluva přestat investovat. Je to oprava čísla, které si spousta lidí nafoukne — a pak si řekne, že je FIRE v Česku nemožné. Nakolik se dá na ten příjem spoléhat, rozebírám v článku důchody v Česku.

Háček je v načasování. Když skončíš v sedmapadesáti a důchod ti začne chodit až o osm let později, musí portfolio celou tu dobu utáhnout plnou částku samo. Svůj důchodový věk i odhad výše důchodu si ověř v důchodové kalkulačce ČSSZ — pět minut a nejlevnější vstup do celého výpočtu.

Co s III. pilířem a DIP?

Renta z penzijka funguje úplně stejně jako státní důchod: snižuje to, co musí utáhnout portfolio. Rozdíl je v tom, že tuhle část si stavíš sám — a stát ti k ní přisypává.

U doplňkového penzijního spoření je státní příspěvek lineárně 20 % tvého vkladu: příspěvek začíná u vlastního vkladu 500 Kč měsíčně (to je 100 Kč od státu) a stropu 340 Kč měsíčně dosáhneš vkladem 1 700 Kč. Vyšší vklad už příspěvek nezvedne.

K tomu jde odečíst od daňového základu až 48 000 Kč ročně — ale dohromady za všechny daňově podporované produkty na stáří (DPS, DIP, životní pojištění, pojištění dlouhodobé péče), ne za každý zvlášť.

DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt, je ta novější a pro investora zajímavější kolej: můžeš v něm držet i běžná ETF. Za tu daňovou podporu se platí dvěma podmínkami — vybrat nesmíš dřív než po 10 letech (120 měsících) od založení a zároveň ne dřív, než ti bude 60 let. Jestli podmínku porušíš, odpočty se dodaňují zpětně. Rozdíly mezi oběma produkty rozebírám v článku o doplňkovém investičním produktu.

Do výpočtu to promítni stejně jako státní důchod: odhadni rentu z těchhle produktů a odečti ji od ročních výdajů dřív, než začneš násobit.

Kolik potřebuju, když chci skončit v 55?

Víc — protože peníze musí vydržet déle.

Pravidlo 4 % bylo testované na třiceti letech. Skončíš v pětapadesáti a možná financuješ čtyřicet nebo padesát let. Směr je jednoznačný: delší důchod, nižší bezpečná míra, větší násobek.

Při 3,5 % je násobek 1 ÷ 0,035 = 28,6×. Při 3,25 % už 30,8×. Při ročních výdajích 480 000 Kč to znamená 13 714 000 Kč místo 12 000 000 Kč, respektive 14 769 000 Kč — skoro tři miliony navíc za ten samý životní styl, koupené čistě tím, že jsi skončil dřív.

A dvě české položky, které se do násobku nevejdou:

Zdravotní pojištění. Když přestaneš pracovat i podnikat a nespadáš do žádné kategorie státních pojištěnců, jsi osoba bez zdanitelných příjmů a platíš si ho sám — v roce 2026 3 024 Kč měsíčně, tedy 36 288 Kč ročně na osobu. U dvojice je to 72 576 Kč ročně, což při 25× dělá přes 1,8 milionu navíc.

Chybějící roky pojištění. V tomhle režimu neplatíš sociální, takže se ti roky nezapočítávají do doby pro nárok na starobní důchod — a předchozí sekce ukázala, jak drahá ta ztráta je.

Modelový výpočet české domácnosti

Manželé chtějí utrácet 45 000 Kč měsíčně, tedy 540 000 Kč ročně, a skončit v 57. Z důchodové kalkulačky jim za dosud odpracované roky vychází dohromady zhruba 38 000 Kč měsíčně, které začnou chodit o osm let později. Roky po odchodu už jim důchod nezvednou, ale nárok jim zůstává.

• Naivní odpověď: 540 000 × 25 = 13 500 000 Kč
• Státní důchod pokryje 456 000 Kč ročně, portfolio tedy financuje 84 000 Kč
• Cíl pro portfolio: 84 000 × 25 = 2 100 000 Kč
• Přemostění: osm let (57 až 65), kdy musí portfolio pokrýt těch 456 000 Kč samo = 3 648 000 Kč
• Dohromady zhruba 5 750 000 Kč

To je o 7 750 000 Kč méně než naivní číslo — rozdíl mezi „nikdy" a „jsme blíž, než jsme čekali". (Přemostění počítám bez růstu těch peněz, takže je konzervativní. Zároveň to předpokládá, že důchod udrží dnešní reálnou hodnotu — a to jistota není, proto bych k výsledku přidal rezervu.)

Co pravidlo 25× potichu vynechává

Jednorázové výdaje stojí mimo. Střecha, auto, svatba, doplacení hypotéky. Přičti je navrch; nerozmazávej je do roční částky.

Výdaje nejsou ploché. Většina důchodů je drahá na začátku (cestování), levnější uprostřed a drahá na konci (péče). Jedna roční částka je správné zjednodušení, se kterým se začíná — jen si ho nepleť s pravdou.

Daně jsou reálné. V Česku mírnější než jinde: příjem z prodeje cenných papírů držených déle než tři roky je od daně osvobozený. O to důležitější je vědět, z čeho budeš rentu čerpat.

Na pořadí výnosů záleží víc než na průměru. Špatných prvních pět let nadělá větší škodu než ty samé roky později — a je to důvod, proč nepřitahovat míru čerpání jen proto, že průměr vypadá dobře.

Najdi si svoje číslo

Pravidlo 25× ti dá cíl za deset vteřin. Neřekne ti ale, kdy tam dojdeš ani co se stane, když se trh ve třetím roce zblázní.

Na projekci prožeň svoje reálné údaje naším FIRE plánovačem — zdarma, bez registrace. A jestli už jsi blíž cíli a zajímá tě druhá strana otázky, kalkulačka jak dlouho vydrží mé peníze počítá čerpání místo spoření.

A na závěr to, co bych nejvíc chtěl, aby slyšel kamarád. Otázka „kolik peněz potřebuju na důchod" vypadá jako otázka o investování. Není. Pětadvacetinásobek tvých výdajů znamená, že nejrychlejší způsob, jak to číslo zmenšit, je vědět — a pak si vybrat — kolik vlastně utrácíš. Ubereš 3 000 Kč měsíčně, které ti nechybí, a právě jsi z cíle odmazal 900 000 Kč a posunul si datum o roky dopředu. Žádné investiční rozhodnutí nikdy nebude takhle silné.

---

Máš k tomu otázku? Napiš mi na dennis.vymer@myfinancialfreedomtracker.com.