Měnové riziko a ETF: proč tvůj světový fond kolísá jinak, než čekáš

Jednou v lednu jsem se ráno podíval do aplikace a měl jsem o kus míň, než den předtím. Přitom akcie po světě ten den rostly. Nic jsem neprodal, nikdo mě neokradl. Jen koruna přes noc posílila k dolaru.

Držím VWCE. To je světový fond, který nakupuje tisíce firem po celé planetě, a přitom se obchoduje v dolarech. Já ale žiju v Česku, výplatu beru v korunách a rohlík si v obchodě platím taky v korunách. A přesně tady vzniká věc, kterou spousta začínajících investorů buď nechápe, nebo se jí zbytečně děsí: měnové riziko ETF.

Většina článků o tom napíše učebnicovou definici a nechá tě v tom vykoupaného. Já ti radši ukážu, jak to funguje v reálu, kolik tě to může stát a kdy to vlastně řešit máš. A kdy je to jen zbytečné strašení.

---

Co se ti vlastně děje s penězi

Když si koupíš světové ETF, nekupuješ jen akcie. Kupuješ i měnu, ve které ty akcie jsou. VWCE je z velké části v amerických firmách, takže pod kapotou držíš hlavně dolary. Fond sice můžeš mít koupený přes brokera v korunách, ale to na věci nic nemění, podkladem jsou dolarové akcie.

Tvůj výnos se tím pádem skládá ze dvou věcí:

1. jak si vedou samotné akcie,
2. jak se pohnul kurz koruny vůči dolaru.

Můžou hrát spolu, nebo proti sobě. Akcie klidně vyrostou o 10 %, ale když koruna za tu dobu posílí o 8 %, tvůj zisk v korunách je najednou skoro poloviční. A funguje to i obráceně: když koruna oslabí, tvůj výnos se v korunách nafoukne, i kdyby trh stál na místě.

Ať to není jen v teoretické rovině, ukážu ti to na číslech. Řekněme, že máš ve světovém ETF 200 000 Kč a akcie za rok povyrostou o 10 %. Hodnota v dolarech je teď 220 000 v přepočtu. Ale co uvidíš na účtu, záleží na koruně:

Co udělá koruna	Hodnota akcií	Tvůj výnos v Kč
Posílí o 8 % (dolar zlevní)	+10 %	jen asi +1 200 Kč (+0,6 %)
Nezmění se	+10 %	+20 000 Kč (+10 %)
Oslabí o 8 % (dolar zdraží)	+10 %	zhruba +38 000 Kč (+19 %)

Stejné akcie, stejný rok, tři úplně jiné výsledky na tvém účtu. A ty jsi přitom neudělal vůbec nic, jen se pohnul kurz. Tohle je celé měnové riziko v kostce. Není to o tom, že bys prodělal na firmách. Je to o tom, v jakých brýlích se na svůj výnos díváš, a ty brýle jsou koruna.

Tomuhle se říká kurzové (měnové) riziko. A u světového ETF se mu český investor prostě nevyhne. Není to chyba fondu ani brokera. Je to daň za to, že investuješ do celého světa a ne jenom do Česka.

Koruna umí být pěkný divoch

Tady je věc, kterou si málokdo uvědomí, dokud ji nevidí načrtnutou. Koruna se vůči dolaru za posledních pětadvacet let hýbala jako na horské dráze.

Na přelomu tisíciletí stál dolar přes 40 korun. V roce 2008 se koruna vyšplhala na své maximum a dolar se dal pořídit pod 15 korun. Pak se to zase otočilo a od roku 2014 se dolar drží nad dvacítkou. Dneska se pohybuje kolem 21 Kč.

Zdroj: ČNB (přibližné hodnoty v daných obdobích).

Zamysli se nad tím číslem. Kdyby ses díval jenom na kurz, tvoje dolarová investice by z pohledu koruny za ta léta zažila výkyvy o desítky procent, a to bez jediné akcie. Jenom kvůli měně.

A teď ta uklidňující část. I když je ten graf divoký, na dlouhém horizontu se výkyvy koruny na akciovém výnosu ztrácejí. Rok co rok to s tvým portfoliem cloumá, ale za dvacet let? Kurz jde nahoru, dolů, nahoru, a ve výsledku se to z velké míry vyprůměruje. Analytici, kteří se na to dívali, docházejí ke stejnému: čím delší horizont, tím míň kurz na výsledku akcií záleží.

Dá se to „vypnout"? Ano, ale něco to stojí

Existují takzvaně zajištěné fondy, anglicky hedged. Fond si přes měnové kontrakty pohlídá kurz, takže tebe pohyby koruny vůči dolaru netrápí. Zní to lákavě, viď. Klidnější spaní, žádné ranní překvapení v aplikaci.

Háček je v tom, že zajištění není zadarmo. Nikde ho neuvidíš jako samostatnou položku, ale promítá se do celkové nákladovosti fondu. Podívej se na konkrétní příklad, populární fond na americký index S&P 500 od iShares:

Zdroj: Peníze.cz.

Nezajištěná dolarová varianta má roční nákladovost 0,07 %. Zajištěná do koruny? 0,20 %. To je skoro trojnásobek. Vypadá to jako pár setin procenta, nad kterými mávneš rukou. Jenže poplatky mají jednu ošklivou vlastnost. Nažerou se ti do výnosu každý rok a složené úročení, které jinak pracuje pro tebe, tady pracuje proti tobě.

Zkusil jsem si to spočítat na modelovém příkladu. Řekněme, že posíláš 5 000 Kč měsíčně do světového ETF po dobu 30 let a fond ročně hrubě vydělá 7 %. Rozdíl mezi nákladovostí 0,07 % a 0,20 % ročně vypadá jako nic. Ale na konci?

Zdroj: modelový výpočet autora.

Ten rozdíl v poplatku ti za třicet let ukousne přes sto tisíc korun (v tomhle modelu konkrétně 136 258 Kč). A to je jenom viditelná část nákladu. K tomu se přidává samotná cena měnového zajištění, kterou ovlivňuje i rozdíl úrokových sazeb mezi Českem a Amerikou. Jinými slovy: platíš navíc za to, aby ses zbavil rizika, které tě na dlouhém horizontu stejně nejspíš nezničí.

Mimochodem, možností CZK-zajištěných fondů je u nás pořád málo. Patria nedávno přišla s jedním světovým ETF zajištěným do koruny, ale výběr je oproti obyčejným nezajištěným fondům chudý. Trh na to zatím není stavěný.

Proč cena zajištění není každý rok stejná

Ještě jedna vrstva, ať to máš celé. Kolik zajištění stojí, nezávisí jen na fondu, ale i na tom, jak se liší úrokové sazby mezi Českem a zemí té cizí měny. Zjednodušeně: hedging pracuje s rozdílem sazeb obou měn.

Když má Česko vyšší sazby než Amerika, může zajištění do koruny dokonce přinést malý plus navrch. Když je to obráceně, platíš za něj víc. A sazby se hýbou. ČNB třeba v červnu 2026 zvedla svou základní sazbu na 3,75 %. To znamená, že „cena klidu" se v čase mění a to, co dnes vypadá jako výhodné zajištění, může za dva roky vypadat úplně jinak.

Nechci, aby ses tím trápil, pointa je jednoduchá. Zajištění není pevná, jednou provždy daná pojistka. Je to živý náklad, který kolísá. A další důvod, proč u dlouhodobého portfolia radši sázím na jednoduchost než na to, abych honil, kdy se zrovna vyplatí být zajištěný a kdy ne.

Kdy má zajištění vážně smysl

Nechci ti tvrdit, že hedging je hloupost. Má své místo, jen ne tam, kde ho většina lidí hledá.

Zajištění dává smysl hlavně tehdy, když investuješ na krátko. Když víš, že za rok nebo za dva budeš peníze potřebovat v korunách — třeba máš dva roky do nákupu bytu a nechceš, aby ti kurz na poslední chvíli ukrojil pětinu. Tady tě klid za pár setin procenta ročně může vyplatit.

Naopak když si stavíš dlouhodobé portfolio na dvacet, třicet let a přispíváš pravidelně, hraješ úplně jinou hru. Nakupuješ za různé kurzy — někdy je koruna silná, jindy slabá — a přesně tohle pravidelné nakupování ti měnové výkyvy samo od sebe rozprostře. Je to stejný princip, jako když nakupuješ do padajícího trhu: průměruješ. A automatický, pravidelný nákup to za tebe dělá bez toho, aby ses na to musel koukat.

Krátký horizont a jistá útrata v korunách? Zajištění zvaž. Dlouhá cesta s pravidelnými nákupy? Nech to plavat a nepřeplácej.

Jak poznáš, že je fond zajištěný

Nemusíš být expert, stačí umět číst název fondu. Zajištěné varianty mají v názvu skoro vždycky slovo Hedged a k tomu měnu, do které se zajišťují — třeba „CZK Hedged" nebo „EUR Hedged". Když tam žádné „Hedged" nevidíš, držíš obyčejnou nezajištěnou verzi a měnové riziko neseš ty.

Druhá věc, na kterou koukni, je nákladovost — u fondů se jí říká TER a je to roční procento, které tě držení fondu stojí. Otevři si list fondu (většinou u brokera na pár kliknutí) a porovnej TER zajištěné a nezajištěné varianty vedle sebe. Ten rozdíl je cena, kterou platíš za klidnější kurz. U velkých světových fondů to bývá někde mezi desetinou a čtvrt procenta ročně navíc.

A ještě jeden tip. Nekoukej se jen na jeden fond, ale na to, do čeho vlastně investuje. Fond zajištěný do koruny ti pořád může držet stejné akcie jako ten nezajištěný — liší se jen tím měnovým polštářem navrch. Jestli tě zajímá, co konkrétně máš pod kapotou, projdi si i srovnání světových ETF, ať víš, co vlastně kupuješ, ne jen jakou nálepku měny nese.

A co daně — nezkomplikuje ti to život?

Dobrá zpráva pro klidné spaní. Když akumulační ETF podržíš tři roky a víc, splníš takzvaný časový test a zisk z prodeje je v Česku osvobozený od daně z příjmu. A to včetně toho, co ti přiroste (nebo ubyde) kvůli kurzu. Měnový pohyb je prostě součást celkového výsledku prodeje — neřešíš ho zvlášť, nevyplňuješ kvůli němu žádnou extra kolonku.

Když do toho tedy počítáš i tuhle českou výhodu, obraz je jasnější: dlouhý horizont ti pomáhá hned dvakrát. Vyprůměruje kurz a zároveň ti po třech letech smaže daň. Detailněji jsem český daňový rámec kolem investic rozebral tady.

Tři omyly, které pořád slyším

Když s někým řeším měnové riziko, vrací se mi pořád ta samá nedorozumění. Tak si je pojmenujme.

„Koupím si ETF v korunách a mám klid." Bohužel ne. To, že se fond obchoduje v korunách u tvého brokera, neznamená, že jsou i podkladové akcie v korunách. Pořád držíš dolarové firmy, jen převlečené do korunového kabátu. Riziko zůstává, jenom ho nevidíš tak nahatě.

„Silná koruna je pro mě jako investora dobrá zpráva." Právě naopak. Silná koruna ti hodnotu tvého zahraničního portfolia v přepočtu srazí. Jako spotřebitel na dovolené v zahraničí se ze silné koruny raduješ, jako investor do světa spíš ne. Jsou to dvě různé role a pletou se ti do jednoho pocitu.

„Radši počkám, až bude kurz příznivý, a pak nakoupím." Tohle je snaha časovat měnu, a to je stejně marné jako časovat trh. Nikdo neví, kde bude koruna za měsíc. Kdo se snaží čekat na ideální kurz, většinou skončí s hromadou peněz na účtu a bez nakoupených akcií. Pravidelný nákup ten problém řeší za tebe.

Jak to řeším já

Nakupuju obyčejné nezajištěné světové ETF, konkrétně VWCE, a měnové zajištění neřeším vůbec. Ne proto, že by mi bylo jedno, kolik mám. Ale protože můj horizont je dvacet plus let, přispívám každý měsíc bez ohledu na kurz, a nechci platit navíc za pojistku proti riziku, které se mi na téhle vzdálenosti samo srovná.

Jsou rána, kdy se koukám do aplikace a koruna zrovna posílila, takže mám papírově míň. A jsou rána, kdy oslabila a já jsem „zbohatnul", aniž bych hnul prstem. Naučil jsem se obojí ignorovat. To číslo dne pro mě nic neznamená. Znamená něco až to, co uvidím za dvacet let — a do té doby kurz udělá kotrmelců, že by se z toho jednomu zatočila hlava.

Kdybych zítra věděl, že za rok kupuju barák a peníze budu potřebovat v korunách, přemýšlel bych jinak. Ale to není investování na důchod. To je krátkodobé parkování peněz, a to je úplně jiná disciplína.

Měnové riziko není strašák, kterého se musíš bát. Je to jen jedna z věcí, kterou je fajn chápat — abys věděl, proč tvůj fond občas dělá, co dělá, a nenechal se tím vykolejit. Pochopíš to jednou a pak už tě ranní kurz nikdy nedostane.

Máš k tomu otázku, nebo jak to řešíš ty? Napiš mi na dennis.vymer@myfinancialfreedomtracker.com. Rád si o tom podiskutuju.